12 Dub Úspěšná slánská mládež: Václav Nágl
Václav Nágl se tanci začal věnovat v brzkém dětství. Několik let tančil latinsko-americké tance v taneční škole Viola Kladno. Poté se začal věnovat moderním stylům tance jako je Disco dance, Show dance, ale hlavně Street dance a Street dance show, kterým se věnuje i v současnosti. Kromě aktivního tancování se věnuje i výuce tanců v několika tanečních klubech. Také se podílí na organizaci několika soutěží, jako je třeba Slánské tančení nebo Domovy tančí.
Ve svém mladém věku se může pyšnit tím, že dosáhl všeho, čeho v tanci dosáhnout chtěl. Mezi jeho největší úspěchy patří například první místo na World Dance Championship 2014 – Mistrovství světa 2014 federace WADF.
Začal jsi u latinsko-amerických tanců, co tě odtud přivedlo ke stylům jako Disco Dance a Street Dance?
U latinsko-amerických tanců jsem začal úplnou náhodou, když jsem domů donesl letáček, že taneční škola Viola Kladno vypisuje zápis pro nováčky. V té jsem tančil prvních pár let své taneční dráhy. Potom jsme se stěhovali a skončil jsem. Díky jedné soutěži, kde jsem s jednou slečnou vystupoval s moderním tancem ve volné disciplíně, si mě všimla má současná taneční kolegyně Vlaďka Ranecká a nabídla mi místo ve slánské taneční skupině, která tančí moderní styly tance. Nejprve to byl mix všech možných tanečních stylů, ze kterého jsem se postupně sám vyprofiloval v tanečníka street dance a to díky různým workshopům apod, ale hlavně vlastní touhou po streetové tvorbě, kterou jsem dlouho sledoval jak u nás, tak v zahraničí.
Jakými slovy bys popsal Show Dance a Street Dance Show těm, kteří netuší, o co jde?
Show Dance a Street Dance Show jsou specifické styly tance a zajímavé svou rozmanitostí. Show Dance je taneční disciplína slučující několik tanečních stylů doprovázených nějakým tématem, dějovou linkou. Street Dance Show je moje srdeční záležitost a moje parketa hlavně v sólovém tanci. Jedna se o propojení tradičních stylů street dance a tématu, děje, příběhu…jednoduše SHOW.
Co ti tanec dává?
Tanec mě naplňuje a dává mi možnost se plně realizovat v něčem, co je mi nejbližší. Na tanečním parketu nemám žádné problémy a soustředím se jen na tanec. Dává mi možnost dělat něco, bez čeho nemohu být a zároveň postupně předávat své zkušenosti mladším tanečníkům a snad je dovést k stejnému přístupu k tanci, jaký mám já sám, a sice zamilovat si ho a věnovat se mu naplno.
Pamatuješ si na svůj první větší úspěch? Jak se na ten moment díváš dnes?
Pamatuji. První medaile za sólové vystoupení a první medaile z mistrovství republiky ve formacích. Nezapomenutelné zážitky. Je to už hodně dávno. Je zvláštní ohlédnout se zpět a vidět tu dlouhou cestu a zároveň potěšující, že jsem toho nestihl málo a něco je za mnou vidět.
Je někdo, co se tancování týče, kdo tě vyloženě ovlivnil?
Určitě to je Vlaďka Ranecká, která mě po roční pauze po stěhování objevila a nabídla mi možnost tančit ve skupině, kterou vedla. Tak jsem se dostal k moderním stylům tance. Stal jsem se tak součástí skupiny, kterou dnes vedu, ale zároveň v ní aktivně tančím dodnes. Společně jsme si prošli mnohým. Dala mi možnost začít trénovat děti a dál se tak rozvíjet v tanci. Založili jsme společně Dance Club Slaný, naší srdeční základnu. Nebýt Vlaďky, pravděpodobně bych v tanci nebyl tam, kde jsem dnes. Neučil bych tanec ve dvou klubech, nejezdil bych dělat workshopy do jiných klubů, nestal bych se tanečníkem street dance a ani trenérem a choreografem.
Co pro tebe bylo na cestě tancováním nejtěžší?
Pravděpodobně to byla volba skončit / pokračovat ve chvíli, kdy jsem ve Slaném maturoval a odcházel na ústeckou univerzitu. Tehdy proběhl zásadní zlom, zda s tancem skončím úplně, nebo se mu budu nějakým způsobem věnovat. Tehdy a ani teď si nedovedu představit svůj život bez tance. Samozřejmě jsem pokračoval. Stále máme náš slánský taneční klub, a mimo to trénuji děti i v Ústí nad Labem, kde studuji. Dále se tanečně vzdělávám, snažím se jít s dobou. Taneční scéna je něco, co se neustále mění, vyvíjí a jde dál.
Kde vidíš svou realizaci? Více ve výuce nebo v tancování samotném?
Tanec vnímám jako komplexní záležitost. Stále závodně tančím ve formacích i jako sólista. Svých úspěchů v závodní kariéře si neskutečně vážím. Posledních několik let mě ale hodně naplňuje výuka tance. Ten pocit, že můžu dětem předat něco, na čem jsem sám mnoho let tvrdě dřel, je k nezaplacení. A přece jen, závodní dráha tu není napořád. Jednou se plně vrhnu na výuku a budu tak učit tanci mladší talenty a podporovat je v dosahování jejich cílů.
Čeho bys chtěl v tanci ideálně dosáhnout?
Neskromně říkám, že co se týče závodní dráhy, dosáhl jsem snad všeho, co jsem kdy chtěl. Medaile z mistrovstí republiky několik let po sobě jak ve formacích, tak v sólech neskutečný úspěch. Stát s medailí na krku na mistrovství světa a slyšet národní hymnu je absolutní vrchol, čeho může tanečník dosáhnout. Rád bych dál učil tanec a kdo ví, jednou si třeba založil vlastní taneční studio.
Rozhovor vedla: Kateřina Jandová, ICM Slaný
Žádné Komentáře