26 Led EDS nejen v pozitivním slova smyslu
V lednu roku 2013 jsem se stala dobrovolnicí informačního centra ve Slaném, podepsala smlouvu a krátce na to hnedka vycestovala do Portugalska, kde proběhlo školení Eye opener zaměřené na zpracování projektových žádostí výměny mládeže, nacházení si partnerů a dalších zajímavých a užitečných věcí týkající se mládeže v akci. Ještě téhož roku jsme zvládli napsat úspěšnou žádost a v září za námi přiletěli naši partneři ze Švédska.
Abych to časově upřesnila, bavíme se o září 2013, kdy kromě výměny mládeže ,,Back to roots for common future‘‘ s našimi Švédíky nám přibyli do týmu noví EDS dobrovolníci ze zahraničí. Jedna z jihu, ze Španělska a druhý dokonce z jihovýchodu, z Arménie.
Velice jsme se na ně těšili a dali jsme jim tolik informací, kolik jsme jen mohli… Protože pro někoho se to může zdáti být jednoduché, sbalit si kufr a na rok odjet. Ale realitou je nervozita, nevědomost a první noc v novém pokoji s holými zdmi. Pamatuju si, jak jsme společně s další dobrovolnicí a kamarádkou řidičkou vyzvedli Cristinu na letišti. Téměř všechno jsme měli připravené do posledního puntíku. Klíče od bytu, mapu města, základní informace o naší organizaci, fotky s jejími nadcházejícími spolupracovníky, peníze… Dovezli jsme ji domu, ukázali byteček a vzali na welcoming dinner.
Samozřejmě, začátky jsou těžké pro každého, ale s ochotným přístupem a rychlým jednáním se to vždy zvládá o něco lépe. Po pár měsících nás napadlo, že bychom španělské návštěvy v podobě EDS využili. Cristina nám ochotně zprostředkovala další partnery na mezinárodní výměnu ,,From heroes we know to heroes we are‘‘, která se konala v červenci roku 2014. Odlišnost našich kultur, která se projevila hned po prvním dni společně stráveném, byla vskutku zajímavá a rozhodně nám nezabránila si vybudovat mezi sebou dobré vztahy. Proč o tom mluvím. O pár měsíců později jsem se dozvěděla od jedné španělské účastnice, že do jejich organizace hledají EDS na půl roku. Projekt má trvání od dubna do září roku 2015. Měla jsem zhruba 3 měsíce na promyšlenou s tím, že jsem obdržela informativní email o jejich projektu a mém postavení v něm.
Moje definitivní rozhodnutí ovlivnilo několik věcí. Za prvé pojedu do Španělska, kde budu moci zlepšit svůj druhý jazyk, který jsem studovala na střední škole. Za druhé budu mezi lidmi, které znám, a budou mi oporou a za třetí je to jih, odlišná kultura, jiné zvyklosti a velká dávka optimismu.
Momentálně je 20. ledna 2015 a mám stejné množství informací jako minulý rok. Za naši organizaci jsme jim od začátku roku poslali řadu emailů, zda jejich nabídka stále platí a že máme potenciálního zájemce – čili mě. Mimo jiné jsme se také zmínili o možnosti udělat projekt navazující na ten předchozí tentokrát u nich ve Španělsku. Posléze jsem je já sama kontaktovala, kde jsem odkázala na předešlé emaily, které jsme zaslali, a přiložila životopis společně s motivačním dopisem. Odpovědi nepřicházejí moc perspektivní, pokud teda vůbec nějaké přijdou a bohužel je všechno psáno nesrozumitelnou angličtinou. Spousta věcí mě znepokojuje a jsem přesvědčená, že se to dá zvládnout organizačně lépe. Mám ještě dva měsíce a pevně doufám, že si letenku nebudu zařizovat den před odletem. Toť je moje dosavadní zkušenost… Připravte se i na tu tmavší stránku této služby…
Žádné Komentáře