15 Dub A dny plynou…
Čtvrtek byl celkem nezáživnej den, řekla bych. Vstávala jsem pozdě, jak to tady ve Španělsku bývá, ráno k nám přišel el fontanero, protože nám neodtíkala voda ve vaně, zase se nezul… Ale byl moc milej, hezky to vyčistil a vana nám normálně funguje.
Potom přišel pracovník z mládežnického centra nám vyměnit plynové bomby, protože jedině tak můžeme mít teplou vodu k dispozici. A jak jsem slíbila již v předešlém dni, byla jsem poprvé běhat. Původně jsem měla namířeno tam, kam mě bylo řečeno, že mám jít běhat, ale po několika minutách běhaní z uličky do uličky, jsem se ocitla v centru. Haha sranda. No nicméně se skoro 2 roční pauzou, jsem byla se svým výkonem spokojená. Takže jentak dál… Do práce jsem šla klasicky od 4 do 9 a celou tu dobu jsem byla na PC a hledala projekty a různý výměny a kurzy, protože je uzávěrka 30. dubna a náš vedoucí organizace se chce účastnit, co nejvíce to půjde. Takže tenhle měsíc se budu snažit obeslat co nejvíce emailů a zaujmout co nejvíce organizací, co pořádají mezinárodní výměny.
V pátek ráno jsme hnedka šli do práce, protože jsme tam měli sraz s Rosou, která s námi (se mnou a Němkou) bude mít 3krát týdně hodiny španělštiny. Byla hrozně moc sympatická a ochotná, takže jsme si vše mohli ujasnit. Clases de espanol se fakt budou hodit, tomu pevně věřím. Přes den jsem opět šla běhat, tentokrát správným směrem a doběhal jsem až na konec vesničky, no a od 4 v práci, kde jsme se asi dvě hodiny hráli karty s místními puberťáky, kteří se přestěhovali z Dominikánské Republiky, takže byla sranda. Odešli jsme už v 6, jelikož jsme byli domluvení na výletu do Granady na tzv. FIESTU, takže od 8 jsme courali Granadou, kde jsme asi tak 3krát večeřeli, jak je tady zvykem… Proběhla i nějaká zmrzlina a až od 12 se začalo pít. Pozoruhodné. Bary jim fungují úplně na jiné principy a byla jsem trochu zmatená a unuděná, ale pak jsem se do toho dostala a z diskotéky jsme odjížděli mezi 6-7 hodinou ráno. Dozvěděla jsem se, že je výhodnější pít paňáky, protože ty stojí 2 eura, zatímco pivo 2,70 a někdy i více… Utratila jsem tak 17 eura a odjížděla jsem v mírně podnapilém stavu, haha.
A víkend byl spíš relaxační, (ne že by ty dny předtím nebyly, ale možná byl o něco více). Vstávala jsem kolem 14 hodiny a vydala se na nákup první velký nákup do domácnosti. Samozřejmě jsem si předem musela zjistit, jestli budou mít vůbec otevřeno… O všední dny se pracuje tak, aby se neřeklo, s několika hodinovou pauzou přes odpoledne, jak už jsem zmínila předtím no a o víkendech ty maličký specializovaný obchody, nemají otevřeno vůbec. Takže jsem zvolila Mercado. Přirovnala bych to k menšímu Lidlu s větším zaměřením na sladké pečivo. Jedna ulička plná donatů, kobližků, čokoládových košíčků, dortů atd. a to všechno v rodinných balení + ještě samostatný pult na další výdej. Bohužel chci zhubnout to, co jsem za poslední dva roky svého života nabrala, takže Vám neřeknu, jak tyhle věci chutnají. Můj nákup byl v podstatě prášek na praní, aviváž, mycí prostředky do koupelny a něco do ledničky. Pro mě je tady největší výhrou vymyslet nějaký jídlo, co můžu uvařit a jíst to minimálně další tři dny. Protože já jako expert na špagety s kečupem, no… Udělala jsem si brambory s kuřecím masem a žampionovou omáčkou s menším zklamání, že to nechutná jako v restauracích. V neděli jsem se povalovala, uklidila byt, seznámila se s pračkou a udělala pár pochůzek. Podívala jsem se na zdejší hřbitov, protože tak se hodně pozná odlišná kultura a měla jsem pravdu. Byl krásnej a dechberoucí. A samozřejmě oba dny jsem sportovala!
Žádné Komentáře