13 Dub 7.4.2015
První probuzení v novém bytě proběhlo na jedničku, mají okenice a ještě přes ně tmavé závěsy, takže i když je 12 hodin dopoledne, nemůžete slyšet žádný hluk a panuje černo-černá tma.
Mám přiřazené dva mentory, které se o mě budou starat během pobytu Borju a Chiquie, a právě s Chiquie jsem se byla podívat ve městě, aby mě ukázala základní obchody a místa. Je moc fajn, angličtinou si není moc jistá, takže mě spíš jen poslouchá, ale když přijde na španělštinu, tak to jsem zase ztichá já. A tak nám to vyhovuje.
Udělala jsem svůj první nákup, toaleťák, přezůvky, rohožku do koupelny, pytle na koš atd. Pak jsme se rozloučili a já měla téměř celé odpoledne pro sebe, protože v práci jsem se měla ukázat až v 6. Zkontrolovala jsem stav jídla v ledničce, vygruntovala kuchyňské skříňky, vyházela zbytečnosti a vydala se na další nákup. No jenže bylo odpoledne a v tu chvíli přišel první šok. Všude zavřeno, a tak jsem si vzpomněla na naší profesorku, která nám tvrdila, že las siestas jsou vždy tak od 2 do 5. No jooooo, Španělé se musí jít najíst, my Češi to zvládáme normálně v práci, ale tady ne. Nas*aná jsem prohledala půlku města a našla supermarket, kde si na žádný siesty nehrajou. Kde jsem taky mimochodem našla papriky velký jako moje hlava! Považuju to za první osobní úspěch v cizí zemi.
Na 6 hodinu jsem tedy šla do práce, ne pracovat, ale obhlídnout to. Vrhlo se na mě zase milion dobrovolníků a lidí, co tam buď pomáhají, nebo pracují. Do jednoho jsem je olíbala, jak je tady zvykem a pokoušela se o konverzaci, ne o jednostranný monolog z jejich strany, to se vůůůůbec nedělo. Možná můžu použít omluvu, že jsem na jihu Španělska a nevyslovují se tady S, které jsou ve španělském jazyce DŮLEŽITÁ!!! A nebo že hrozně mumlaj a nevyslovují další písmena. ☹ Byla jsem strašně ráda, když jsem narazila asi na dva lidi, z těch mnoho, kteří tak nějak anglicky mluvili. Pomohli mi s překladem, spoustu věcí vysvětlit atd.
Jinak prostory mládežnického centra jsou monstrózní. Je tady spousta místností, kde může mládež jako taková trávit svůj volný čas. Je to vskutku hezké místo a prostředí, takže s tím jsem byla nadmíru spokojena. Večer mi přijela moje první spolubydlící z Německa. Vzhledově taková, jakou jsem očekávala. Samozřejmě blondýnka s modrýma očima. Je asi o 7 let starší a má toho více za sebou pochopitelně. Zatím se mi zdá fajn, nýbrž jsme neměli dost času na to se poznat nebo si pořádně promluvit, ale nemyslím si, že to bude osoba, s kterou budu trávit své volné dny. Asi jsme si úplně nesedli, nebo možná mě nesedla… No uvidíme.
Žádné Komentáře