08 Bře 20 divných/otravných/stereotypních věcí o Francii/Paříži
Už nějakou dobu žiju v pouštní oblasti země nikoho mezi Paříží a Versailles. Eiffelovku vídám častěji než je zdrávo a to samé platí i o lidech, vykonávajících svoji potřebu v metru. Paříž, má krásná Paříž…s kýčovitými uličkami, s umělci v baretech a v barvou umazaných lakýrkách. Nádherné město, kde víno teče proudem a vzduch je provoněný těžkou vůní marihuany. Jako lidi, vážně…nostalgie už teď.
No k věci: Za těch pár (5) měsíců strávených tady jsem odpozorovala mraky prapodivných zvyklostí a (narovinu) hovadin, které se tu dějí. Takže tady je stručný výčet věcí, které vám přiblíží pravou tvář francouzského velkoměsta a i neznámého venkova.
- „Faire la bise.“ Ti z vás, kteří znají, tak ví, že jsem nemohla začít ničím jiným. Polibek na tvář při příchodu, polibek na tvář při odchodu, polibek na tvář, když jen procházíte na záchod. No, po pár týdnech si na to zvyknete, ale kámen úrazu přichází, když hodláte opustit bezpečné brány Paříže. Na divokém venkově pak nastávají dvě otázky: Kolik polibků a ze které strany začít?
- Naučte se francouzsky. Je to totiž mnohdy jednodušší než se snažit porozumět tzv. Frenglish.
- Je ti přes sedmadvacet? Tak to smůla, kámo. Evropané do 27 let neplatí vstup do valné většiny francouzských státních muzeí! Takže je třeba všechny památky oběhat dokud jsme mladí, protože pak už se nedoplatíme.
- Pondělí a pátek NEJSOU pracovní dny! Jestli si potřebuješ vážně něco důležitého zařídit a nechceš se dívat na kyselé obličeje těžce pracujících, tak si vyber jiný den. Dík.
- Ty chceš čaj? „Desolé“ Máme jenom děsně přeslazený hnusný kafe. (Jo, a taky nemáme nejmenší tušení, že kostkovej cukr je českej vynález.)
- Byrokracie. Jestli jste si někdy mysleli, že papírování v Česku je nejvyšší možný zlo, tak jste na pěkným omylu a jděte se radši zastřelit do rybníka řetězem. Francouzská administrativa je peklo…co peklo! Očistec!
- Je mi líto, že nemáš žádný kamarády. …protože to prostě není normální, když obědváš sama! Stejně jako není normální, že si zajdeš na kafe. Sama!
- Run, Forest, run! Běhání je hned po fotbalu nejpopulárnějsí francouzský sport a to hlavně v neděli, kdy lidi nemaj nic lepšího na práci, protože všechny obchoďáky jsou zavřený. Tak víš co? Já taky běhám…většinou o víkendech…když se v jednu ráno snažím chytit poslední vlak z centra domů.
- Stereotyp č.1: Bagety, bagety kam se podíváš. Vzpomeneš si na nějaký film, kde se vyskytuje pařížská ulice plná lidí s bagetama v ruce, kteří spěchají domů? No, takhle to ale vážně funguje.
- Večeře? Ne dík, na to nemám čas. Večeřet totiž znamená zdrbat celou rodinu, všechny kolegy z práce, politiky a postavy z večerníčků. A to v časovém rozmezí od dvou do šesti hodin.
- „Putain! Merde!“ Francouzi mluví sprostě. Francouzi mluví hodně sprostě…hlavně v pondělí a v pátek v práci.
- „Liberté, fraternité, egalité!“ V českém znění: „Rovnost, svornost, bratrství.“ Heslo Velké francouzské revoluce. Ve volném překladu se nám trochu vytratila ta svoboda, stejně jako se vytratila z celé Francie, ale předpokládám, že svoboda znamená pro každého něco jiného, že?
- Francouzi za volantem? Dvě slova: Vítězný oblouk.
- Praha X Brno…NY X LA…Paříž X Bordeaux…Paříž X Marseille…Paříž X zbytek Francie
- Nákup po pracovní době? „Tu est fou!“ Po sedmé večerní ani kuře nehrabe a je to tvoje smůla, že makáš do půl osmý.
- Tabu: O politice, náboženství ani filozofii se na veřejnosti nemluví. Nikdy!
- Doprava v Paříži! Jak já zbožňuju ty perfektně přesné vlaky! Ty přehledné linky autobusů! To fungující metro bez stávek! (Na rovinu, it sucks.)
- J´aime rien, je suis Parisien. Kdo ví, tak ví. Kdo neví, tak ať je rád.
- On někdo za branami Paříže chodí do práce každej den? A to je jako legální?…Mais putain! Bordel de merde!
Terka Kamarýtová
English version HERE
Žádné Komentáře