19 Lis Předsudky, hranice a nálepky dnešní doby
Jeden z arménských účastníků naší poslední výměny mládeže napsal o svých zážitcích při cestování do Evropy. Je mladý, pozitivní, plný nápadů. Žije v Arménii, ale má syrský pas. Jaké to bylo, když se vydal do České republiky, zejména v dnešní rozohněné situaci?
My všichni slyšíme a čteme o různých věcech, které se dějí různým lidem z celého světa, a přitom si přejeme povědět i svůj příběh. Nedávno jsem to cítil i já, když jsem si uvědomil, že jsem dostal při narození jakousi nálepku, která může jednou určovat, kdo jsem.
Když se narodíte, dostanete automaticky i vy nějakou nálepku, jako třeba Křesťan, Muslim, Američan, Syřan, Běloch, Černoch, Asiat atd. Nesnáším to. Předtím, než jsem jel do České republiky, by mě nikdy nenapadlo, že budu stát na každé pasové kontrole více jak dvacet minut, přičemž muž vedle projde bez kontroly, jelikož vlastní pas, který mu to umožňuje. Znamená to, že je lepší než já? Chytřejší? Bohatší? Užitečnější? Nebo jde prostě jen o to, že já jsem byl označkován jako Syřan?
Nikdy nezapomenu pohledy strážníků (celníků)pokaždé, když jsem k nim přistupoval a podával jim svůj pas. Pokaždé jsem zapochyboval, jestli jsem neudělal něco špatně, pak jsem si ale vzpomněl, že to můj pas je vinen, ne já. Na každé hranici byly víc jak dvě fronty lidí, z naší skupiny jsem šel já vždycky jako poslední, protože jsem věděl, že ostatní budou muset změnit linku, nebo na mě příliš dlouho čekat.
Podíval jsem se na řadu vpravo a uviděl, že lidi tam procházejí jeden po druhém, zatímco já stojím na místě se zbytkem fronty za zády. Pak přijde nejvyšší strážník a přidá se k těm ostatním pěti, kteří zkoumají můj pas. Však to znáte, když jeden nemůže nic najít, druhý možná najde! Musel jsem se potichu zasmát, jak tam všichni tak nervózně diskutovali nad mým pasem.
Vzpomínám si na pána, který stál ve frontě za mnou. Když jsem přistupoval s pasem ke kontrole, otočil jsem se na něj a řekl: „tohle bude chvíli trvat.“ Usmál se a zařadil se k vedlejší přepážce, u které stálo asi šest lidí a hádejte co? Prošel dřív než já. Otočil se na mě s provinilým úsměvem a výrazem typu: Promiň!
Nebudu vám lhát, cítil jsem se hrozně. Cítil jsem se jako bych byl něco míň než ostatní. Nemohl jsem se vrátit zpátky do své země, protože jiná země neorazítkovala moje vízum. Musel jsem si koupit jinou letenku jen proto, že moje nálepka říká: Zkontrolovat znovu!
Já osobně jsem úplně proti hranicím, pasům, zemím a ze všeho nejvíc proti nálepkám.
Já jsem já, Nshteh Mouradian.
Autor článku: Nshteh Mouradian, účastník výměny mládeže 2015
Překlad: Kateřina Jandová, ICM Slaný
Anglická verze zde
Žádné Komentáře