19 Lis Otužili jsme kladensko – slánský kolektiv
Náš pracovně-sbližovací víkend a jeho nezapomenutelná atmosféra, aneb ať žije Třebíz.
Všichni jsme si alespoň podvědomě vědomi používaného výrazu „teambuilding‘‘. Samozřejmě je to o vzájemném sbližování, o sdílení pokojů, o střídání se v koupelně a o sezení u společného stolu na snídani, oběd a večeři. Ale zas taková hitparáda to taky není. Na druhou stranu musím uznat, že není od věci, řešit pracovní záležitosti právě na neutrální půdě s odlehčenou atmosférou.
První společný večer byl celkem neohrabaný. Proběhly nějaké neoficiální představovačky u večeře, což zapříčinilo můj nedojedený kus kus na talíři. My jako slánské íčko, já a kolegyně Kačka, se už známe, stejně jako s Petrou, vedoucí kladenského íčka a jejími kolegyněmi externistkami Péťou a Anežkou, ale Evža a Patrik nám byli dosud nepředstaveni. Později večer jsme se ale uvolnili a moje připravené ice breakers celkem zabraly. Udělali jsme si psychologický rozbor našich osobností a dozvěděli se na sebe docela dost zajímavého. Vskutku zajímavého. A navíc máme v týmu jen jednoho odvážlivého muže se zelenými vlasy, takže my ženy máme tendenci toho trošku zneužívat. No, jako třeba s těmi povidlo-tvarohovými buchtami, které nám donesl. (Ano, byly dobré.)
Do pracovního tempa, které trvalo nepřetržitě až do nedělního odpoledne, jsme najeli hnedka v sobotu ráno. Snídaně nás nakopla se vrhnout na zdokonalení našich webových stránek pomocí wordpressu. No, i když u kladenského íčka bych to nenazvala jako zdokonalení, ale spíše kompletní překopání. Nicméně pro mě to bylo dost obohacující dopoledne a mám představu o tom, jak náš web budeme do budoucna stylizovat. Jen chci zmínit, že bez technických závad se to taky neobešlo. V našem pracovním salonku vytekla voda ze záchodu, takže nic moc. Pan údržbář, hezky pěkně s českou náturou, se na to chtěl vykašlat hned, ale paní z recepce ho donutila udělat aspoň něco – nalepit papírek na dveře „nepoužívat‘‘. Zbytek dne proběhl v klidné atmosféře, možná maličko rozhořčeně působila naše debata o Remixu, ale to jinak asi nešlo. Remix, často diskutovaná záležitost s nehezkým koncem. Udělali jsme si konkrétní plán. My prostě chceme dělat věci pořádně a efektivně! Kromě regionálního časopisu jsme trošku zavítali do zahraničí, jelikož Pěťa nám něco málo řekla o programu AFS a já si připravila prezentaci na EDS.
Den návratu byl oddychující. Neříkám, že pracovní tempo ustálo, to vůbec ne. Naopak, museli jsme do poslední tečky vypilovat naše modelové workshopy pro střední školy na téma Mládež a EU a Vzdělávání. Ale jsme připraveni natolik, aby nás ti naši lokální teenageři nevypískali. Takže se na nás můžete těšit, protože to bude stát za to. Za mě to byl přínosný víkend a odjíždím s dobrým pocitem vykonané práce a novými nápady na inovaci našeho supr íčka. Naše spolupráce s Kladnem se taky ještě v budoucnu prohloubí.
Zuzana Nerudová
Žádné Komentáře